Mgr. Lucie Miškóciová
nezávislý psycholog
Mgr. Lucie Miškóciová
nezávislý psycholog
Projekt Život v kufříku mě zaujal především proto, že dětem poskytuje takový základní balíček vzpomínek na období těsně po narození. Obsahuje důkazy pro existenci a původ dětí, které putují do kojeneckého ústavu či náhradní rodinné péče. Vzpomínky z kufříku se mohou stát základním stavebním kamenem identity, zejména tehdy, pokud se v dokumentaci života dítěte dále pokračuje a kontinuita jeho historie tak není narušena. Kufřík s sebou současně nese zprávu:"Jsi pro nás důležitý, stál jsi nám za to, abychom pro Tebe připravili tyto věci." Může dodávat pocit jistoty, bezpečí a sounáležitosti, které patří mezi základní potřeby každé lidské bytosti. Projektu velmi fandím a autorkám tleskám za nápad i jeho provedení.
Projekt Život v kufříku mě zaujal především proto, že dětem poskytuje takový základní balíček vzpomínek na období těsně po narození. Obsahuje důkazy pro existenci a původ dětí, které putují do kojeneckého ústavu či náhradní rodinné péče. Vzpomínky z kufříku se mohou stát základním stavebním kamenem identity, zejména tehdy, pokud se v dokumentaci života dítěte dále pokračuje a kontinuita jeho historie tak není narušena. Kufřík s sebou současně nese zprávu:"Jsi pro nás důležitý, stál jsi nám za to, abychom pro Tebe připravili tyto věci." Může dodávat pocit jistoty, bezpečí a sounáležitosti, které patří mezi základní potřeby každé lidské bytosti. Projektu velmi fandím a autorkám tleskám za nápad i jeho provedení.
Věříme, že každé dítě má právo znát svůj příběh.
Ne každý vyrůstá ve své původní rodině. Až 500 dětí každý rok opouští porodnici bez své biologické maminky a k pěstounům, adoptivním rodičům nebo do kojeneckého ústavu si nese jen propouštěcí zprávu z porodnice. Nedozví se z ní, jak přišlo na svět, jak vypadalo ani kdo ho choval v náručí místo maminky.
Spolu se zdravotními sestričkami plníme dětem kufříky porodním náramkem, fotografiemi, otisky nožiček, prvním dudlíkem, osobními vzkazy, oblečkem nebo hračkou, kterou uháčkovaly dobrovolnice.
Jak to začalo?
MUDr. Michaelu Chmelařovou, vrchní sestru ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, napadlo odloženým dětem schraňovat první vzpomínky. Zakladatelka projektu Život v kufříku Martina Wojtylová Opava se s Michaelou Chmelařovou potkala během svého těhotenství a poprvé se dozvěděla o odložených dětech v porodnici. V roce 2015 založila Nadační fond LA VIDA LOCA jako poděkování Vesmíru za uzdravení svého muže z rakoviny. Obrovskou vděčnost, kterou jako maminka dvou malých dětí cítila, potřebovala vložit do smysluplné práce na podporu těch méně šťastných. Namísto onkologie si vybrala pomoc odloženým novorozencům, protože jak sama říká: „Zvládneme vše, jen na to nesmíme být sami“.
Projekt, Život v kufříku si získal okamžitou podporu předních českých neonatologů, psychologů, zdravotních sester, přechodných pěstounů a stovek dobrovolníků. Aktuálně je v projektu zapojeno 67 porodnic napříč Českou republikou.
Martina Wojtylová Opava
Jak se cítí odložené dítě?
Život v kufříku symbolizuje vazby, vztahy, komunikaci, životní příběhy a kotvy tolik důležité pro sebepřijetí a identitu každého z nás.
Málokdo si dovede představit, jak těžké je pro děti vyrovnat se v dospívání s tím, že je matka po porodu odložila. Cítí se nechtěné a žijou s pocitem, že je maminka opustila, protože jsou špatní. Nevědí nic o začátku svého života a nějaký čas trvá než začnou lidem opět věřit. Život v kufříku jim dává vědět, že byly milovány, s láskou chovány sestřičkami, opečovávány lékaři, že jim seniorky v domovech pro seniory ručně vyrobily hračky a myslely na ně. Kufřík nese jasnou zprávu:
„Jsi pro nás důležitý a stál jsi nám za to, abychom pro tebe tohle všechno připravili!“